Kooperace

Stav vzájemného spolupůsobení, součinnosti, spolupráce. Interakční proces, v němž se účastníci podílejí na realizaci společného cíle, často i modifikací cíle osobního. Na stejném principu je postaveno i tzv. kooperativní učení - společné řešení náročnějších úkolů, vedení k týmové práci, participativnímu řízení (viz participační učení), ke schopnosti vnitřní dělby činností v kolektivu, vzájemné kontrole atp. Z tohoto důvodu je dnes kooperace považována za samostatnou manažerskou funkci, která je potřebná pro dosažení harmonie mezi úsilím jednotlivců a dosažením skupinových cílů (odstraňování rozporů mezi jednotlivými přístupy, rozporů v různém načasování, rozporů mezi různými úsilími a zájmy, harmonizování cílů jednotlivců s cíli celku).