Klíčové kvalifikace

(nespecifické kvalifikace - core skills)

1.) Schopnosti (znalosti a dovednosti) nutné k úspěšnému výkonu povolání, které bývají málokdy předmětem školského odborného vzdělávání a přípravy. Pojem zavedl německý pedagog Dieter Mertens svoji prací "Schlüsselqualifikationen". Obsahují rysy vhodné pro velký počet pozic a rolí - možnost alternativní volby a rysy příznivé pro úspěšný adaptační proces.

Bývají uváděny především tyto:

• schopnost řešit problém a kreativita,
• schopnost se učit,
• schopnost odůvodňovat a hodnotit,
• schopnost kooperovat a komunikovat,
• schopnost přejímat odpovědnost,
• samostatnost a 
• výkonnost.

Patří k nim i znalosti interdisciplinární (znalost jazyků, znalost podnikové ekonomiky, technik managementu, orientace v evropských institucích, znalost mezinárodního práva atp.). Patří k nim i procesně orientované technické znalosti (obsluha PC, řízení auta, vedení rozhovoru, údržba určitých zařízení, znalost určitých měřicích technik atp.). Ke klíčovým kvalifikacím bývají řazeny i osobní schopnosti a dispozice (kreativita, sociální cítění, schopnost práce s lidmi, schopnost týmové práce, schopnost práce s informacemi, zdravý úsudek, strukturované myšlení, mezinárodní praxe, schopnost mezinárodní mobility atp.).

V anglosaském prostředí se uvádějí pod názvem core skills (kořenové dovednosti), v literatuře se objevuje i pojem interdisciplinární kvalifikace. Mezi tento druh kvalifikací patří i tzv. hybridní kvalifikace, které vyjadřují vzájemný poměr a závislost výkonu jakékoliv odborné činnosti k informatice (schopnosti přijímat, třídit, využívat a ukládat informace), především pak schopnost využívat softwarové aplikace, vyvinuté pro výkon určité činnosti.

2.) Používáno někdy i ve smyslu základních kvalifikací nutných pro uplatnění jedince na trhu práce, nebo i ve smyslu základních znalostí a dovedností charakterizujících určitou kvalifikaci.

(Viz též klíčové kompetence, viz též klíčové schopnosti, nadoborové kompetence.)