Jednání

Druh chování, který je většinou záměrný, intencionální, cílově zaměřený, založený na určité motivaci, zaměřený na změnu stávajícího stavu "já - svět" či změnu sociální situace nebo věcí a jevů okolního světa. Značná část jednání (individua nebo skupiny) probíhá jako sociální jednání, protože: a) jednání se odehrává většinou ve společnosti, společenské situaci; b) jednání je obecné pro většinu členů společnosti a je většinou společností očekávané.

Hartl rozlišuje jednání afektivní (většinou bez rozumové kontroly), cílevědomé, chybné (nepřesnosti a poruchy v činnosti), impulzivní (uskutečnění okamžitého nápadu, bez zábran), konzistentní (jednoznačné, souvislé), náhradní, nutkavé, symptomatické (s příznaky choroby, podle nichž lze usuzovat o diagnóze), volní a zkratkové.